Ignác Veselý / A. R. NyklA říkají: „Zastřena jsou srdce naše před tím, k čemu zveš nás: a v uších našich tíha jest: mezi námi a tebou jest clona. Dělej si, (jak chceš): my (též tak) dělati si budeme.“
Ignác Veselý / A. R. NyklRci: „Jáť zajisté pouze jsem člověk, jako vy: vnuknuto pak mi jest, že Bůh váš jest jen Bohem Jediným! Kráčejte tedy přímo k němu a proste jej za odpuštění — a běda mnohobožcům!
Ignác Veselý / A. R. NyklOn učinil na ní temena hor, a požehnal jí, a ustanovil po ní různé potraviny ve čtyřech dnech, rovným dílem pro (všechny) žádající.
Ignác Veselý / A. R. NyklPak vznesl se na nebe, jež bylo pouhým dýmem, a řekl jemu i zemi: „Pojďte ke mně, ať poslušné již, či proti vůli své.“ I řekly nebe i země: „K tobě jdeme, poslušně!“
Ignác Veselý / A. R. NyklI ustanovil je na sedmero nebes ve dvou dnech, a vnukl každému nebi činnost jeho: a ozdobili jsme nebesa nejspodnější pochodněmi a strážci takovéto bylo určení Mocného, Vševědoucího!“
Ignác Veselý / A. R. NyklKdyž přišli k nim proroci jejich zpředu jich i ze zadu, nabádajíce je, aby nevzývali ničeho, kromě Boha, řekli: „Kdyby byl chtěl Pán náš, byl by seslal anděly; myť zajisté v to, s čím posláni jste byli, nevěříme.“
Ignác Veselý / A. R. NyklPokud se týče (kmene) 'Ád, pyšně chovali se v zemi beze všeho oprávnění, a řekli: „Kdož mocnějším nás jest silou?“ Což neviděli, že Bůh to byl, jenž stvořil je, a že tedy on byl mocnějším jich (silou)? Znamení naše pak popírali.
Ignác Veselý / A. R. NyklI poslali jsme na ně vichr bouřný ve dnech zlověstných, abychom dali okusiti jim trestu potupného v životě pozemském: však trest života budoucího potupnější bude a nebude jim pomoženo.
Ignác Veselý / A. R. NyklA pokud se týče (kmene) Tsemúd, dali jsme mu (dobré) vedení; však raději měl slepotu, než dobré vedení — pročež zachvátil je úder bouřný trestu hanlivého za to, co vydobyli si.
Ignác Veselý / A. R. NyklA řeknou kůžím svým: „Proč svědčíte proti nám.“ Řeknou: „Dal výřečnost nám Bůh; ten, jenž dal výřečnost všemu: onť stvořil vás po prvé a k němu budete navráceni.
Ignác Veselý / A. R. NyklA nemohli jste ukrýti se tak, aby nesvědčily proti vám sluch a zrak váš, a kůže vaše; nýbrž mnili jste, že Bůh neví mnoho z toho, co činíte.
Ignác Veselý / A. R. NyklA i kdyby nyní trpělivě vyčkávali, přece obydlím jejich bude oheň (pekelný); a i kdyby prosili o prominutí, nebude prominuto jim.
Ignác Veselý / A. R. NyklPřisoudili jsme jim pak (věrné) soudruhy i zkrášlili ve zracích jejich, cokoliv před nimi bylo i co vzadu. A pronesen byl nad nimi (právem) rozsudek, jaký (pronesen byl) nad sbory Džinnů a lidí, které zašly před nimi: zajisté záhubě propadli.
Ignác Veselý / A. R. NyklTakováto jest odměna nepřátel Boha: oheň jim schystán jest! V něm přebývání bude jim věčné, odměnou za to, že znamení naše popírali.
Ignác Veselý / A. R. NyklA řeknou (pak) ti, kdož neuvěřili: „Pane náš, ukaž nám ty, kdož zavedli nás, z Džinnů a lidí: hodíme je, jedny i druhé, pod nohy naše, aby byli z nejspodnějších!“
Ignác Veselý / A. R. NyklZajisté pak na ty, kdož říkají: „Pánem naším jest Bůh,“ a poté béřou se přímo k němu, sestupují andělé, (říkajíce jim): „Nebojte a nermuťte se, nýbrž radujte se ze zahrady (ráje), jež slíbena byla vám!
Ignác Veselý / A. R. NyklNejsou rovny si (skutky) dobré a špatné. Odplácej (špatné) tím, co jest lepší: a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, jako by stal se ti přítelem vřelým.
Ignác Veselý / A. R. NyklZe znamení jeho jsou den a noc, a slunce a měsíc: pročež nepadejte na tváře své před sluncem ani před měsícem, nýbrž padejte na tváře své před Bohem, jenž stvořil je oba, chcete-li jej uctívati.
Ignác Veselý / A. R. NyklA ze znamení jeho jest, že vidíš zemi schlíplou: však když sešleme na ni vodu, vzpruží se a vzedme. Zajisté ten, jenž vzkřísil ji, jest též křisitelem mrtvých, neboť on nade všemi věcmi moc má.
Ignác Veselý / A. R. NyklTi, kteří zneuznávají znamení naše, nejsou skryti nám — a zdaž ten, jenž vržen bude v oheň (pekelný), bude lépe na tom, než ten, kdo přijde v bezpečí vstříc dnu zmrtvýchvstání? Čiňte si, (jak chcete): Bůh zajisté skutky vaše (dobře) obzírá.
Ignác Veselý / A. R. NyklNic není ti říkáno, co by nebylo bývalo říkáno prorokům před tebou: zajisté pak Pán tvůj má v moci odpuštění, ale též trest bolestný.
Ignác Veselý / A. R. NyklA kdybychom byli učinili jej Koránem cizojazyčným, byli by říkali: „Proč nebyla ROZDĚLENA nám znamení jehož (Korán) cizojazyčný a (lidu) arabskému?“ Rci: „Onť pro ty, kdož uvěřili, Vedením jest a vyléčením, a pokud se týče těch, kdo nevěří, v uších jejich jest tíha a jsou vůči němu slepi: na ně voláno jest z místa dalekého.“
Ignác Veselý / A. R. NyklA kdysi již dali jsme Mojžíšovi Knihu a mínění o ní rozešla se; nebýti pak slova předeslaného Pánem tvým, bylo by bývalo již rozsouzeno mezi nimi: neb zajisté byli ohledně Knihy v pochybnosti podezřívané.
Ignác Veselý / A. R. NyklKdokoli činí dobro, činí tak ve prospěch své duše: a kdokoli činí zlo, tedy proti ní: a Pán tvůj jistě neukřivďuje služebníkům svým.
Ignác Veselý / A. R. NyklJemu připadá vědomost o hodině (soudu): a není ovoce, jež vzešlo by ze sémě svého, aniž počne, neb porodí samice, bez vědomí jeho. A v den, kdy (Bůh) zavolá na ně: „Kde jsou ti společníci moji?“, řeknou: „Ujišťujeme tě, že není mezi námi nikoho, kdo dosvědčil by (to).“
Ignác Veselý / A. R. NyklA když okusiti dáme mu milosrdenství svého po protivenství, jimiž dotčen byl, říká jistě: „To (právem) patří mi, a nemyslím, že hodina (soudu) přijde; a i kdybych navrácen byl k Pánu svému, dostane se mi u něho krásného (úděle).“ Však my dojista zpravíme ty, kdož neuvěřili, ohledně skutků jejich; a dojista okusiti dáme jim trestu přísného.
Ignác Veselý / A. R. NyklA když milosti své popřáli jsme člověku, odvrací se a vzdaluje se stranou: když pak dotkne se jej zlo, modlitba jeho široká jest (a dlouhá).
Ignác Veselý / A. R. NyklUkážeme jim znamení svá v končinách různých a na nich samých, až jasně ukázáno jim bude, že (tato Kniha) jest pravdou. Což nepostačilo (říci), že Pán tvůj jest svědkem věcí všechněch?“