Ignác Veselý / A. R. NyklPukají téměř nebesa s hůry — a andělé vyvyšují Pána svého ve chvále jeho a prosí za odpustění pro ty, kdož na zemi jsou. Ó zajisté Bůh velkým jest v odpoustění, slitovným!
Ignác Veselý / A. R. NyklTakto tedy vnuknuli jsme ti Korán a arabský, abys varoval jím matku měst a ty, kdož kolem jsou; a abys varoval je přede dnem shromáždění, o němž není pochyby: kdy jedni budou v zahradě (rajské) a druzí v plamenech.
Ignác Veselý / A. R. NyklKdyby Bůh byl chtěl, byl by učinil je lidem jedním; však on, uvádí, koho chce, v milosrdenství své, a nepravostným nebude ochránce, ni pomocníka!
Ignác Veselý / A. R. NyklV čemkoli pak rozešli jste se v mínění, rozsouzení toho přináleží Bohu. Totoť jest Bůh, Pán můj; na něho spoléhám a k němu kajícně obracím se!
Ignác Veselý / A. R. NyklStvořitel nebes i země: učinil vám z vás samých družky a dobytčata (stvořil) v párech; tím rozmnožuje vás. Není ničeho jemu podobného — a on všeslyšící jest, vševědoucí.
Ignác Veselý / A. R. NyklJemu patří klíče k nebi a zemi: hojně obdarovává výživou koho chce, aneb odměřuje (ji); neb zajisté on o všech věcech má vědomost.
Ignác Veselý / A. R. NyklZákonem učinil vám náboženství, jež byl doporučil Noemovi, a jež vnuknuli jsme i tobě; a jež doporučili jsme Abrahamovi, a Mojžíšovi, a Ježíšovi, (řkouce jim): „Zachovávejte (toto) náboženství a nerozštěpujte je!“ Jest protivno mnohobožcům to, k čemu zveš je: Bůh pak vybéře si, koho chtíti bude, pro (náboženství) toto, a Bůh povede k němu ty, kdož kajícně k němu obrátí se.
Ignác Veselý / A. R. NyklA rozštěpili se jen poté, když přišlo jim vědění, ze vzájemné svévole; a nebýti slova Pána tvého, jež předcházelo, stanovíc lhůtu předurčenou, bylo by již bývalo rozsouzeno mezi nimi. Zajisté pak ti, kdož zdědili Knihu po nich, jsou v pochybnosti o ní váhavé.
Ignác Veselý / A. R. NyklProto tedy zvi (je) a jdi přímým směrem, jakž nakázáno bylo ti, a nenásleduj choutek jejich, a rci: „Uvěřil jsem v Knihu, kterou seslal Bůh a nakázáno bylo mi, abych hlásal spravedlnost mezi vámi. Bůh jest Pánem naším i Pánem vaším: nám patří skutky naše a vám skutky vaše: není důvodu (k rozepři) mezi námi a vámi. Bůh shromáždí nás všechny a k němu vede (cesta) návratu.“
Ignác Veselý / A. R. NyklPokud se týče těch, kteří přou se ohledně Boha poté, když byl vyslyšel (proroka), důvody jejich zavrženy budou Bohem, a nad nimi bude hněv jeho, a (schystán jest) jim trest přísný.
Ignác Veselý / A. R. NyklUspíšiti chtějí ji ti, kdož nevěří v ni; však ti, kdož uvěřili, chvějí se bázní před ní, vědouce, že jest pravdiva. Ó zajisté ti, kdož pochybují o hodině (soudu), v bloudění jsou dalekém.
Ignác Veselý / A. R. NyklKdokoliv žádá si pěstění pole života budoucího, rozmnožíme mu pole jeho: a kdokoliv žádá si pěstění pole života pozemského, dáme mu je, však nebude mu v životě budoucím podílu.
Ignác Veselý / A. R. NyklČi mají snad společníky, kteří zákonem stanovili jim náboženství, jež nebyl dovolil Bůh? Však nebýti slova rozhodnutí, bylo by již bývalo rozsouzeno mezi nimi! Zajisté pak nepravostným schystán jest trest bolestný.
Ignác Veselý / A. R. Nykl(Tehdy) spatříš nepravostné chvějící se bázní před tím, co si vydobyli, an (trest) nezvratně padati bude na ně: však ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky, budou v květnatých luzích zahrady (ráje); tam míti budou, cokoliv si přáti budou, u Pána svého — totoť milost bude velká!
Ignác Veselý / A. R. NyklToto jest, co zvěstuje Bůh služebníkům svým, kteří uvěřili a konali dobré skutky. Rci: „Nežádám si od vás za to odměny, vyjma lásky k příbuzným. A kdokoli dobude si (zásluhy) dobrým skutkem, rozmnožíme mu jím dobro; neb zajisté Bůh jest velkým v odpouštění, vděčným.“
Ignác Veselý / A. R. NyklČi říkají: „On vymyslil si lež o Bohu?“ Však kdyby Bůh chtěl, dojista mohl by zapečetiti srdce tvé! Ale Bůh zahladí marnost a utvrdí pravdu slovy svými, neb zajisté dobře ví o tom, co skrývají nitra.
Ignác Veselý / A. R. NyklA vyslyší ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky a rozmnoží nad nimi milost svou: však pro nevěřící (schystán jest) trest přísný.
Ignác Veselý / A. R. NyklKdyby Bůh v hojnosti rozdělával dary své služebníkům svým, svévoli tropili by v zemi; však on sesílá dle míry, cokoliv chce, neboť on (dobře) zpraven jest o služebnících svých a (dobře) je obzírá.
Ignác Veselý / A. R. NyklOnť to jest, jenž sesílá déšť hojný poté, když lidé byli ztratili naději, a šíří tak milosrdenství své: onť Ochránce jest, Chvályhodný!
Ignác Veselý / A. R. NyklZe znamení jeho pak jest stvoření nebes i země a cokoliv rozptýlil po ní ze živočichů: a on ke shromáždění (všech) jich, kdykoli zachce, moc má.
Ignác Veselý / A. R. Nyklkdyby chtěl, dal by ztichnouti větrům a zůstaly by nehybné na hřbetech (vln): zajisté v tomto znamení jsou všem trpělivě vyčkávajícím, vděčným.
Ignác Veselý / A. R. NyklCožkoliv dáno bylo vám, jest pouze (dočasný) požitek života pozemského: a co u Boha jest, bude lepším a trvalejším pro ty kdož uvěřili a spoléhají na Pána svého;
Ignác Veselý / A. R. Nykla ty, kdož odpovídají na volání Pána svého, a zachovávají modlitbu, a jichž věci (řízeny) jsou PORADOU vzájemnou, a kteří z toho, čím obdařili jsme je, štědře (almužnu) rozdávají;
Ignác Veselý / A. R. Nyklodplata pak špatnosti budiž špatnost jí stejná; — vsak kdo promíjí (bezpráví) a smiřuje se, odplata jeho (záleží) od Boha: neb Bůh nemiluje těch, kdož utiskují.
Ignác Veselý / A. R. Nyklvšak bude příčina (taková) vůči těm, kdož utiskují lid a svévoli páší beze všeho oprávnění: pro tyto (připraven) jest trest bolestný.
Ignác Veselý / A. R. NyklTomu, jejž zavádí Bůh v blud, nebude poté ochránce: a spatříš nepravostné, když shlédnou trest svůj, řkoucí: „Jest možnosti nějaké k návratu?“
Ignác Veselý / A. R. NyklA spatříš je, když předvedeni budou před trest, ponížené hanbou, vrhati naň pokradmé pohledy. I řeknou ti, kdož uveřili: „Zajisté záhubě propadli ti, kdož v záhubu přivedli sebe samy a rodiny své v den zmrtvýchvstání! Ó zajisté, nepravostní vrženi budou v trest trvalý!“
Ignác Veselý / A. R. NyklOdpovězte tedy (na volání) Pána svého před tím, než přijde den, jehož příchodu nikdo nezabrání Bohu, (aby nenařídil): nebude vám útulku v den onen, aniž bude možno vám zapírati!
Ignác Veselý / A. R. NyklA odvracejí-li se, věz, že neposlali jsme tě jako strážce nad nimi: tvým úkolem jest pouze hlásání. Zajisté, když dáme okusiti člověku milosrdenství svého, raduje se z něho; však když postihne jej cos špatného za předešlé činy rukou jeho, zajisté člověk jest zatvrzelcem.
Ignác Veselý / A. R. NyklA není dáno člověku, aby mluvil s ním Bůh, vyjma vnuknutím, nebo zpoza clony: aneb když posílá posla, aby vnuknul (lidem), z dopuštění jeho, cokoliv on chce: onť zajisté nejvyšší jest a moudrý.
Ignác Veselý / A. R. NyklA takovýmto způsobem poslali jsme ti s vnuknutím ducha z rozkazu svého: ty nevěděl's, co jest Kniha, aniž co jest víra — však my učinili jsme ji světlem, jímž vedeme, koho chceme ze služebníků svých. Ty pak zajisté vedeš ke stezce přímé,