Ignác Veselý / A. R. NyklJenž odpouští viny a přijímá pokání, přísný jest v trestání, dlouhé má strpení: není Boha, kromě něho; a k němu vede cesta (návratu).
Ignác Veselý / A. R. NyklPřed nimi lhářem nazval Noema lid jeho a spojenci učinili tak po nich: silně zasazoval se každý národ proti proroku svému, snažíce se zmocniti se jej, a odporovali mu nepravdou, aby utlumili v něm pravdu. Však udeřil jsem na ně: a jaký byl trest můj!
Ignác Veselý / A. R. NyklTi, kdož nesou trůn a ti, kdož obklopují jej, vyvyšují Pána svého ve chvále jeho a věří v něho: a prosí za odpuštění pro ty, kdož uvěřili: „Pane náš, ty obestíráš vše milosrdenstvím a věděním svým: pročež odpusť těm, kdož kajícně obrátili se k tobě a následují stezku tvou: ochraň je před trestem plamene (pekelného) —
Ignác Veselý / A. R. NyklPane náš — a uved je v zahrady Edenu, kterés přislíbil jim a těm, kdož spravedlivi byli z otců jejich a manželek jejich a potomstva jejich: tyť zajisté mocný jsi, moudrý!
Ignác Veselý / A. R. NyklA chraň je před, špatnostmi, neb nad tím, jejž před špatnostmi ochráníš dne onoho, zajisté smiloval ses; a toto bude blaženost velká.“
Ignác Veselý / A. R. NyklZajisté pak zavoláno bude na ty, kdož neuvěřili: „V pravdě nenávist Boha větší jest nenávisti vaší vůči sobě samým, když voláni jste byli k víře a neuvěřili jste.“
Ignác Veselý / A. R. NyklŘeknou: „Pane náš, dvakráte dal's nám zemříti' a dvakráte vzkřísil's nás: přiznáváme viny své: zdaž není možnosti vyjíti odtud?“
Ignác Veselý / A. R. Nykl„Toto jest údělem vaším proto, že když vzýván byl Bůh Jediný, nevěřili jste; a když spolčováno bylo s ním, věřili jste: a rozsouzení přináleží Bohu, Nejvyššímu, Velkému.“
Ignác Veselý / A. R. NyklOnť jest to, jenž ukazuje vám znamení svá a sesílá vám s nebe výživu: však nebude pamětliv toho, leda ten, jenž kajícně k Bohu obrátí se.
Ignác Veselý / A. R. NyklPovznešený na nejvyšší stupeň, Pán trůnu, vysílá ducha svého, ze svého rozkazu, na koho chce ze služebníků svých, aby varoval ohledně dne setkání,
Ignác Veselý / A. R. Nykldne, kdy vyjdou (z hrobů) a kdy nebude skryto Bohu ohledně jich pranic. Komu přináležeti bude moc (veškerá) v den (onen)? Bohu Jedinému, Vítěznému!
Ignác Veselý / A. R. NyklV den ten odměněna bude každá duše dle toho, co vydobyla si; v den ten nebude křivdy; neb Bůh zajisté rychlým jest v účtování.
Ignác Veselý / A. R. NyklA varuj je přede dnem blížícím se, kdy srdce lidí stoupati budou jim k hrdlu, dusíce je; a kdy nebude nepravostným přímluvce, jemuž by bylo popřáno sluchu.
Ignác Veselý / A. R. NyklA Bůh rozsuzuje dle pravdy; však ti, které oni vzývají vedle něho, nerozsuzují o ničem: jedině Bůh dojista vše slyší a obzírá.
Ignác Veselý / A. R. NyklCož necestovali v zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli? A byli mocnější jich silou a větší zanechali stopy v zemi: však stihl je Bůh (trestem) za viny jejich a nebylo jim proti Bohu ochránce.
Ignác Veselý / A. R. NyklTo proto, že přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy a oni neuvěřili: pročež trestem stihl je Bůh, neb on silný jest a přísný v trestání.
Ignác Veselý / A. R. NyklA když přišel k nim s pravdou od nás, řekli: „Zabte syny těch, kdož uvěřili s ním, a živte dcery jejich!“ Však lest nevěřících jenom selhala.
Ignác Veselý / A. R. NyklA řekl Farao: „Nechte mne, abych zabil Mojžíše: pak nechť volá si k Pánu svému! Zajisté bojím se, že změní vaše náboženství a zavede tak v zemi pohoršení.“
Ignác Veselý / A. R. NyklA řekl muž VĚŘÍCÍ z rodu Faraonova, jenž skrýval víru svou: „Zdaž zabijete muže proto, že říká: ‚Pánem mým jest Bůh‘, a jenž přišel k vám s jasnými důkazy od Pána vašeho? Je-li lhářem, na něho padne lež jeho; a je-li pravdomluvným, postihne vás něco z toho, co slibuje vám: zajisté pak Bůh nevede (pravou cestou) toho, jenž výstředníkem jest a (velkým) lhářem!
Ignác Veselý / A. R. NyklLide můj, dnes máte moc a vládnete v zemi, však kdo pomůže vám proti hněvu božímu, padne-li na nás?“ Řekl Farao: „Já ukazuji vám pouze to, co (sám) vidím; a vedu vás jedině cestou správnou.“
Ignác Veselý / A. R. Nyklpodobný případu lidu Noemova, a (kmene) 'Ád a Tsemúd, a těch, kdož přišli po nich: a Bůh jistě nežádá si učiniti útisk služebníkům svým.
Ignác Veselý / A. R. Nyklden, kdy obráceni budete zády zpět a vrženi v peklo: a nebude vám ochránce proti Bohu, neb koho Bůh v blud zavádí, tomu není vůdce!
Ignác Veselý / A. R. NyklVždyť přišel k vám již před tím Josef s jasnými důkazy; však nepřestali jste pochybovati ohledně toho, s čím byl přišel k vám. Až když zhynul, řekli jste: ‚Nevzbudí Bůh po něm proroka.‘ Takovýmto způsobem zavádí Bůh toho, jenž výstředníkem jest a pochybovačem.
Ignác Veselý / A. R. NyklTi, kdož hádají se ohledně znamení božích, aniž by zmocnění jaké bylo přišlo jim, vzbuzují velkou zášť Boha a těch, kdož uvěřili: takovýmto způsobem zapečeťuje Bůh srdce všech pyšných, urputných.“
Ignác Veselý / A. R. Nyklkončin nebes a abych vylézti mohl až k Bohu Mojžíšovu: neb zajisté mám jej za lháře!“ Takto zkrášleny byly v očích Faraona zlé skutky jeho, a odvrácen byl od stezky (pravé): takže lstivé úklady jeho skončily pouze zkázou.
Ignác Veselý / A. R. NyklKdožkoli koná zlo, bude odměněn jen stejným jemu; a kdožkoli koná dobro, muž či žena, a jest věřícím — tito v pravdě vejdou v zahradu (ráje) a obdařeni budou v ní (blahy) bez počtu.
Ignác Veselý / A. R. NyklNení pochyby o tom, že to, k čemu vy zvete mne, nemá býti vzýváno ani v životě pozemském, ani v budoucím; a že k Bohu bude návrat náš, a že výstředníci budou obyvateli ohně.
Ignác Veselý / A. R. Nykloheň, jemuž vystavováni jsou z jitra i s večerem: a v den, kdy nadejde hodina (soudu), řečeno jim bude: „Vstupte, lidé Faraonovi, do trestu nejpřísnějšího!“
Ignác Veselý / A. R. NyklA když spor povedou mezi sebou v ohni, řeknou ti, kdož slabými byli, k těm, kdož pyšni byli: „My následovali jsme vás: můžete tedy pomoci nám od části (trestu) ohně?“
Ignác Veselý / A. R. NyklŘeknou (tito): „Zdaž nepřišli vám proroci vaši s jasnými důkazy?“ Řeknou: „Zajisté.“ Řeknou strážcové: „Volejte tedy (o 'pomoc)!“ Však volání nevěřících jen ztrácí se v bloudění.
Ignác Veselý / A. R. NyklVyčkej tedy (trpělivě): zajisté slib Boha pravdivým jest: a pros za odpuštění hříchu svých a vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho; s večerem i za jitra.
Ignác Veselý / A. R. NyklZajisté pak ti, kdož hádají se ohledně znamení božích beze všeho zmocnění, v srdcích svých pouze pýchu chovají, však nedosáhnou jej. Pročež vezmi útočiště u Boha, neboť on vše slyší a obzírá.
Ignác Veselý / A. R. NyklNejsou si rovni slepí a vidoucí; taktéž se ti, kdož uvěřili a konají dobré skutky, a zle činící, jak málo jste toho pamětlivi!
Ignác Veselý / A. R. NyklBůh to jest, jenž učinil vám noc, abyste odpočívali v ní, a den k vidění. Bůh zajisté velkým jest v milosti vůči lidem: však většina lidí není za to vděčna.
Ignác Veselý / A. R. NyklBůh jest to, jenž učinil vám zemi pevným podkladem a nebesa budovou: a dal vám podobu a krásnými učinil Podoby vaše: a dobrými věcmi vyživuje vás. Totoť jest Bůh, Pán váš: i požehnán budiž Bůh. Pán veškerenstva!
Ignác Veselý / A. R. NyklOnť jest Živoucí: není Boha, kromě něho! Pročež vzývejte jej, upřímnými jsouce k němu ve víre: chvála Bohu, Pánu veškerenstva.
Ignác Veselý / A. R. NyklRci: „Zajistéť zakázáno bylo mi, abych vzývá ty, jež vzýváte vedle Boha, když jasné důkazy byly dány mi Pánem, mým: a nakázáno bylo mi, abych odevzdal se do vůle Pána veškerenstva.“
Ignác Veselý / A. R. NyklOnť jest to, který stvořil vás z prachu, poté pak z kapky (semene), pak z krve sražené: na to pak dává vyjíti vám (z lůna) jako nemluvně, aby nato dal dosíci vám věku dospělého: pak abyste dosáhli staroby — ač některý z vás umírá před tím — a tak abyste dosáhli lhůty (vám) předurčené, a možná, pochopili.
Ignác Veselý / A. R. NyklI vyčkávej trpělivě; zajisté slib Boha pravdivý jest: a ať již ukážeme ti něco z toho, co slibujeme jim, aneb vezmeme tě k sobě dříve, k nám navráceni budou!
Ignác Veselý / A. R. NyklA před tebou již poslali jsme proroky: o některých vyprávěli jsme ti, a o některých jsme ti nevyprávěli; a nepříslušelo prorokovi, aby předvedl znamení jaké, leda z dopuštění božího. Však když přijde rozkaz boží, tehdy rozsouzeno bude dle pravdy a záhubě propadnou ti, kdož za marnost jej prohlašovali.
Ignác Veselý / A. R. NyklCož necestovali zemí a neviděli jaký byl konec těch, kdož byli před nimi? A byli početnějšími jich a mocnější silou a stopami, jež zanechali v zemi: a přece pranic neprospělo jim konání jejich!
Ignác Veselý / A. R. NyklVšak když přišli jim proroci jejich s jasnými důkazy, holedbali se oni tím, co měli z vědění: i obklopilo je to, čemu se byli vysmívali.
Ignác Veselý / A. R. NyklVšak tehdy již neprospěla jim víra jejich — poté, když byli shlédli sílu hněvu našeho — dle zvyklosti Boha, jež předtím již byla vyplnila se nad služebníky jeho. A tak na místě propadli záhubě nevěřící!