أَوْ كَٱلَّذِى مَرَّ عَلَىٰ قَرْيَةٍ وَهِىَ خَاوِيَةٌ عَلَىٰ عُرُوشِهَا قَالَ أَنَّىٰ يُحْىِۦ هَٰذِهِ ٱللَّهُ بَعْدَ مَوْتِهَا فَأَمَاتَهُ ٱللَّهُ مِا۟ئَةَ عَامٍ ثُمَّ بَعَثَهُۥ قَالَ كَمْ لَبِثْتَ قَالَ لَبِثْتُ يَوْمًا أَوْ بَعْضَ يَوْمٍ قَالَ بَل لَّبِثْتَ مِا۟ئَةَ عَامٍ فَٱنظُرْ إِلَىٰ طَعَامِكَ وَشَرَابِكَ لَمْ يَتَسَنَّهْ وَٱنظُرْ إِلَىٰ حِمَارِكَ وَلِنَجْعَلَكَ ءَايَةً لِّلنَّاسِ وَٱنظُرْ إِلَى ٱلْعِظَامِ كَيْفَ نُنشِزُهَا ثُمَّ نَكْسُوهَا لَحْمًا فَلَمَّا تَبَيَّنَ لَهُۥ قَالَ أَعْلَمُ أَنَّ ٱللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍ قَدِيرٌ
Ignác Veselý / A. R. NyklAnebo (nevzpomínáš si na) toho, jenž kráčel kdys kol nadobro zpustošeného města? Řekl: „Jak uvede Bůh v život toto město nyní mrtvé?“ I umrtvil jej Bůh na sto let, pak vzkřísil jej a řekl: „Jak dlouho pobyl‘s zde?“ Řekl: „Pobyl jsem zde asi den, aneb část dne.“ Řekl Bůh: „Nikoliv, pobyl‘s zde celých sto let. Pohleď na jídlo své a nápoj svůj : nejsou zkaženy; a pohleď na osla svého. V tvém případě chtěl jsem učiniti znamení lidem. Pohleď na kosti osla svého, jak zvedneme je a pokryjeme v zápětí masem.“ A když spatřil tento jasný důkaz muž onen, řekl: „Nyní přišel jsem k vědomí toho, že Bůh jest všemohoucí.“