وَإِذَا مَسَّ ٱلْإِنسَٰنَ ضُرٌّ دَعَا رَبَّهُۥ مُنِيبًا إِلَيْهِ ثُمَّ إِذَا خَوَّلَهُۥ نِعْمَةً مِّنْهُ نَسِىَ مَا كَانَ يَدْعُوٓا۟ إِلَيْهِ مِن قَبْلُ وَجَعَلَ لِلَّهِ أَندَادًا لِّيُضِلَّ عَن سَبِيلِهِۦ قُلْ تَمَتَّعْ بِكُفْرِكَ قَلِيلًا إِنَّكَ مِنْ أَصْحَٰبِ ٱلنَّارِ
Ignác Veselý / A. R. NyklKdyž protivenství stihne člověka, volá k Pánu svému, kajícně obraceje se k němu: poté pak, když byl zahrnul jej milostí svou, zapomíná (člověk) to, co byl volal k němu předtím; a činí Bohu rovné, aby zavedl (druhé) od stezky jeho. Rci: „Potěš se v zatvrzelosti své na krátko: tyť zajisté budeš jedním z obyvatelů ohně.“